Autem, vlakem nebo autobusem jen cca 30 km jihozápadně od Prahy, 5 km od Berouna a najednou vás obklopí krajina plná dramatických srázů, hlubokých kaňonů a příkrých skalních stěn. V momentě je pak dění všedního dne kdesi daleko v zapomnění a vy máte pocit, jako byste byli někde na divokém západě…
Kouzlo tohoto místa můžete obdivovat skutečně skrz na skrz a to právě díky Koněpruským jeskyním, které odkryjí i tajemná zákoutí pod povrchem země. Koněpruské jeskyně jsou nejdelším a určitě jedním z nejznámějších jeskynních systémů v Čechách. Nejen pro tato svá „nej“ stojí za vidění. Specialitou Koněpruských jeskyní jsou zejména takzvané Koněpruské růžice, celá řada cenných archeologických nálezů a tajná penězokazecká dílna. V části zvané Mincovna byly ve středověku padělány z měděného plechu a amalgámu stříbra „stříbrné“ husitské haléře s emblémem českého lva.
Na jihovýchodním úbočí hřebenu Zlatého koně byl roku 1950 proveden odstřel, po kterém se ve stěně lomu objevil jeskynní otvor. Dělníci z kamenolomu pod vedením mistra Karla Mareše vstoupili do království ticha a tmy. Museli se plazit, rozšiřovat průlezy a skončili před závalem s otvorem, ze kterého dul průvan. Ve svém volném čase zával překonávali, až jím nakonec pronikli a objevili několik krápníkových síní a hlubokou komínovitou propast. Již tři dny po ohlášení nálezu se do propasti spustil geolog Jiří Kukla, který v hloubce 27 metrů objevil malé jezírko a otisky lidských nohou ve škorních.
Vchod do jeskyní se nachází asi 50 metrů nade dnem bývalého Houbova lomu a vede k němu příjemná, upravená cesta přímo z parkoviště. Vchodem se vstupuje do středního patra jeskyní, kde hned zpočátku zaujme Spallanzaniho jeskyně svým vysokým a klenutým stropem a krápníkovým útvarem zvaným Věčná touha. Projdeme síní U Labutě a už naše oči spočinou na dalším krásném útvaru - krápníkových varhanech. První průvodci zde prý dokonce vyťukávali na stalaktity jednoduché melodie k velké radosti návštěvníků. Prohlídka dále pokračuje do síně, pojmenované po lomařském mistru Marešovi, jednomu z těch, kterým vděčíme za znovuobjevení Koněpruských jeskyní. Kolem Letošníkovi propasti a navazujícím okruhem Staré chodby se dostaneme až do tzv. Proškova dómu, který je určitě tou nejkrásnější jeskynní prostorou Koněpruských jeskyní. Proškův dóm se pyšní kromě jiného zejména proslavenou krápníkovou výzdobou - tzv. Koněpruskými růžicemi. V následujícím Pustém dómu nedostatek krápníkové výzdoby plně nahradí zajímavý výklad k řadě kosterních nálezů zvířat a dokonce i k několika ostatkům pravěké ženy. Následuje Petrbokova jeskyně, kde byla v únoru 2007 objevena další část podzemního systému, kterou můžete spatřit okénkem v podlaze. Prohlídka se blíží ke svému konci stoupáním po točitém schodišti do svrchního patra jeskyní, tzv. Mincovny, odkud se vychází ven.


