Hrad a pravděpodobně i město Náchod založil Hron z rodu Načeraticů v polovině 13. století. Hrad byl postaven při zemské obchodní stezce v blízkosti česko-kladské hranice a plnil důležitou strážní funkci. Na renesanční zámek bylo středověké sídlo přestavěno rodem Smiřických na přelomu 16. a 17. století. Poslední mužský člen tohoto rodu Albrecht Jan byl aktivním účastníkem stavovského odboje, účastnil se defenestrace místodržících roku 1618 a byl i jedním z třiceti direktorů. Posledním majitelem pocházejícím z řad české šlechty byl Adam Erdman Trčka z Lípy, jehož švagrem byl velitel císařských vojsk Albrecht z Valdštejna. Adam věrně stál po boku svého příbuzného až do jeho smrti 25. 2. 1634, kdy byl spolu s ním zavražděn v Chebu. Téhož roku přešel zámek i s panstvím do rukou italského šlechtice Ottavia Piccolominiho de Arragona jako odměna od císaře Ferdinanda II. za pomoc při odstranění Valdštejna. Rod Piccolomini vlastnil panství až do roku 1783, za jeho vlády, vyznačující se barokními a rokokovými přestavbami a úpravami dostal v podstatě svou dnešní podobu. Roku 1792 koupil panství Petr Biron, vévoda Kuronský a Zaháňský a po jeho smrti roku 1800 panství zdědila jeho nejstarší dcera Kateřina Bedřiška Vilemína, známá jako paní kněžna z románu Babička od Boženy Němcové. Roku 1842 panství zakoupil kníže Jiří Vilém Schaumburg-Lippe za 2 500 000 zlatých pro svého druhorozeného syna Viléma Karla Augusta a založil tak náchodskou sekundogenituru rodu. Tato německá knížata na Náchodě vládla až do konce II. světové války. Od konfiskace knížecího velkostatku 21. 6. 1945 je zámek majetkem státu.
Více informací se dozvíte na www.zamek-nachod.cz


