Může se batole dívat televizi?

Dítě je od narození součástí rodiny, účastní se většiny aktivit, tráví se svými blízkými všechen svůj čas, a tak se přirozeně dostane i k rodinné pohodě před televizí. Na začátku jen jako pasivní posluchač dění kolem, ale ve věku batolete, když už samo vnímá všechno kolem, chce i ono nahlédnout do kouzelného světa televize.

Sledování televize je v rodině sociální událostí a interakcí jednotlivých jejích členů. V takovém případě i malé dítě pochopí tento aspekt sledování televize v rodinném prostředí a chce se na něm podílet.

Batole bere televizi jako hračku

Pro malé dítě je koukání na televizor procesem nácviku na sociální pozitivní návyky jako hraní si s hračkou nebo čištění zubů, které dělají postavy v televizním příběhu. Dítě tyto aktivity chce napodobovat. Je to způsob přirozeného sociálního učení, který je malým dětem blízký.

Malé dítě u televize reaguje na tamější dění, například postavičkám mává nebo je zdraví (ahoj). Také vyjadřuje své emoce či kopíruje ty, které vidí jako např. strach a lítost, pokud někdo upadl, se snahou o pomoc, radost, pokud se někdo směje.

Můžeme mluvit o přiměřených emocionálních reakcích kontaktu, které dítě u televize zažívá a měli bychom je jako rodiče alespoň v malé míře podporovat.

Může televize stimulovat dítě ve vývoji?

Zrakem přijímáme až kolem 90 % informací ze svého okolí. Stimulace vizuálními podněty má velký význam již od raného dětství při udržení aktivace, protože je dostupná velmi snadno.

Dítě se díky zraku relativně rychle seznamuje s tím, co se kolem něj děje. Už malé dítě vnímá vzdálenost, tvar, barevnost předmětů, chce sledovat pohyb. Díky zraku poznává sebe a své projevy, následně se je snaží koordinovat.

Sluch je smyslem, který se začíná rozvíjet již v prenatálním období. Po narození se významně podílí na rozvoji sociální interakce, řeči a myšlení. Malé dítě rozlišuje lépe vysoké zvuky a upřednostňuje lidský hlas před jinými zvukovými podněty. Schopnost lokalizovat zdroj zvuku se objevuje ve 3. měsíci.

Pokud zvuky vycházejí z televize nebo pokud na dítě někdo zavolá, při správně vývinu sluchového vnímání se dítě za zdrojem zvuku otočí, reaguje na něj. S přibývajícími měsíci dítě vnímá i zvuk tišší.

Postupně se u něj rozvíjí porozumění slovům jazyka, ve kterém se na něj mluví. Jednoduchým slovům umí dítě porozumět už kolem 8. měsíce. Před dovršením prvního roku samo produkuje jednoduchá slova s významem.

Vnímání pak působí na nervovou soustavu dítěte. Velkou roli v procesu vnímání mají zkušenosti. S nabýváním zkušeností začíná dítě vnímat komplexně - vzniká koordinovaná smyslová činnost.

Do jeho zkušenosti zapadají i vizuální a sluchové vjemy, které mu může nabídnout i sledování televize.

Jaký je přiměřený čas, který může batole strávit u TV?

Všeho s mírou a to platí i zde. Je důležité, kolik času denně tráví batole před televizí a také jaký program sleduje. Pokud sleduje televizi cca. půl hodiny, v lepším případě jen v krátkých sekvencích 2-4 minutových příběhů, v přiměřeném tempu, které je dítě schopno vnímat, tak to pro něj může být přínosem a nezatěžuje ho.

Pokud je to odborně a s respektem na dětského diváka připravený a kontrolovaný program, je sledování takového programu pro dítě vhodné, rozvíjející a dokonce povzbuzující jeho vývoj.

Samozřejmě, nedá se říci, že dítě, které sleduje televizi denně méně a kterému se v následujícím denním čase rodiče pečlivě věnují - čtou s ním knihy a hrají si - by mělo vývoj nějakým způsobem ohrožen. Horší je to však v případě, že čas strávený u televize supluje čas, který mohlo dítě strávit s rodičem čtením knížky nebo s hračkami a tento čas již později během dne nenajde.

Co vlastně může batole v televizi sledovat?

Jaké parametry má mít televizní program pro batolata? Děti by měli sledovat programy určené pro děti, u malého batolete to platí obzvlášť. Tyto televizní programy by měly:

• stimulovat komunikační dovednosti,
• rozvíjet všechny smysly – trénovat zrakové, sluchové a prostorové funkce.

Vhodný televizní program rozvíjí dětský cit pro barvy, diferenciaci tvarů, obrazů i prostoru.

Dítě pozitivně ovlivňují i zvuky, jakož i jemný lidský hlas a dětský smích.

Vhodná je jemná hudba, která může být např. v pozadí příběhů a podtrhuje děj. Malé dítě upřednostní tuto jemnou hudbu před jinými zvuky.

A co interaktivní komunikace dítěte v souvislosti s díváním na televizi?

Podporujte aktivní komunikaci malých dětí s děním na televizní obrazovce. Tato aktivní komunikace se naplno rozvíjí u dětí během sledování televize, kdy si např. zpívají písničky z televize, vyprávějí k postavám, upozorňují okolí na události děje, dávají pokyny a rady a snaží se o napodobování toho, co vidí.

Stejně po zhlédnutí nějakého impulsu z televize by děti, které již vyprávějí, měli požadovat interakci s okolím, dávat dospělým kolem sebe spoustu otázek o příběhu nebo dějích s ním souvisejících, i když je to pro rodiče mnohdy nepříjemné.

Závěrem lze tedy shrnout, že sledování vhodných pořadů s přiměřeným trváním má na vývoj dítěte pozitivní vliv.