První kroky miminka (po 10 měsících)

Nemějte strach, však ony se děti chodit naučí. Některé dítě udělá první krok jednoduše dřív než to druhé. Hlavně se nesnažte být přehnaně ambiciózní a dítě do chůze nutit. Kolem desátého měsíce se umí většina dětí postavit – se stavěním nespěchejte, zvláště u dětí, které jsou baculatější. Snažte se spíše, aby dítě hezky lezlo po čtyřech (i když jsou děti, které fázi lezení přeskočí a rovnou se postaví).

Dávejte dítě hodně do prostoru, aby se snažilo lézt a nemělo šanci se vytahovat do stoje. V jedenáctém měsíci už chodí samy kolem nábytku a ve dvanácti měsících můžete zaznamenat další pokrok – samostatnou chůzi s přidržením za obě, později za jednu ruku. Většina dětí se dovede sama postavit ve volném prostoru a některé děti už začínají chodit. Ne však všechny – ale z toho si hlavu nedělejte. Podle pediatrů by to měly zvládnout v rozmezí od 9 do 17 měsíců, takže času dost, a do těchto norem se vejde určitě i vaše ratolest. Pokroky budete vidět každým dnem a o to budou radostnější.

Na děťátko nespěchejte, buďte mu oporou.

A jak podporovat první samostatnou chůzi?

Rozhodně byste měli zapomenout na nejrůznější dětská chodítka, přestože jsou tak populární a velice praktická, zvláště pokud si chce maminka „odpočinout“. Podle ortopedů jsou naprosto nevhodná – protože dítěti v rozvoji chůze nepomůžete, ale naopak mu tím uškodíte. Jejich používání narušuje stabilitu a oddaluje schopnost samostatně chodit. Kromě toho hrozí i nebezpečí úrazu.

Začátky chůze budou bezesporu náročné – první krůčky jsou nejisté a vratké, takže musíte dávat na batole neustále pozor, aby se nezranilo.

Chcete podporovat dítě v nácviku chůze?

Můžete – vyzkoušejte například tzv. aktivní chodítko, což je chodítko, které dítěti slouží pouze jako opora pro to, aby udrželo rovnováhu. Počkejte ale na okamžik, kdy dítě umí samo chodit v prostoru. Některé děti se totiž chůze bez opory bojí.

Velmi důležitá je také volba správné obuvi – nepodceňujte ji, kupujte pouze kvalitní botičky vhodné pro jemnou dětskou nožku. Určitě nekupujte levnou obuv v různých tržnicích apod. Noha musí být pevně fixovaná a nesmí klouzat. Botky by měly být lehké, ohebné a měly by mít dostatečně pevný opatek. Nekupujte také boty příliš velké (přece do nich doroste a ušetříme). V létě může dítě capkat naboso. Doma může dítě chodit v botách s tenčí a měkkou podrážkou, na ven je už nutná silnější. U batolat je nutné kontrolovat velikost botiček každý měsíc, nožky rostou docela rychle.

A jak podporovat dítě v nácviku?

Nejlepší je, když ponecháte dítěti volnost a vlastní tempo vývoje. Nemá smysl nic urychlovat, nejde přece o závody. Snažte se zabránit, aby si dítě ublížilo nebo se uhodilo, odstraňte nebezpečné a hranaté předměty z místnosti a vždycky svého drobečka co nejvíc chvalte, ať vidí, že z něj (a jeho pokroků) máte radost.

Výběr odrážedla: Už vaše dítě nebaví chodit? Pořiďte mu tzv. odráželo. Mějte na paměti věk dítěte a také vzrůst. I když je na odstrkovadle doporučený věk, berte ho spíše jen orientačně. Přemýšlejte, kde ho chcete používat –venku, nebo uvnitř? Pro koho a pro jaký účel. Kvalita také není zanedbatelná, materiál je hodně důležitý. U méně kvalitních výrobků riskujete, že se nedočkají druhého dne. Myslete i na pohodlí, vozítko by mělo být široké tak akorát, s širokým sedlem, vhodnou vzdáleností řidítek. A samozřejmě je důležitá také bezpečnost – nutná je stabilita.