Domácí výuka na druhém stupni základní školy - využili byste ji?

Domácí vzdělávání na druhém stupni základních škol by se mělo vyzkoušet od září na více školách. Doposud totiž podle ministra školství Marcela Chládka, bylo domácí vzdělávání vyzkoušeno pouze na necelých pěti stech žácích, což je podle něho hrozně málo.

Tato alternativa mohla být už uzákoněna, ovšem současný ministr školství Chládek ji zatím z novely školského zákona vyškrtnul. Sám je totiž k této možnosti velmi skeptický. Podle něho jsou totiž všude samé nesrovnalosti. Chce tedy ověřit, jaký přínos bude domácí výuka mít.

Od září se tedy rozšíří ověřování ze současných šesti pražských škol na škol 12 a to i mimopražské školy. Toto ověřování by mělo trvat minimálně jeden až dva roky. Pokud by testování dopadlo dobře, mohla by se tato alternativa objevit v další novele školského zákona.

Dosavadní ověřování, které trvá už pět let, ale žádné problémy v domácí výuce neukázalo. Odborníci tedy nechápou, proč tedy došlo k této změně v novele. Navíc, na prvním stupni základních škol už domácí vzdělávání funguje několik let, konkrétně od roku 2005, a bez jakýchkoliv zásadních problémů. Snad tomu tak bude i v případě druhého stupně.

Jak probíhá domácí výuka?

Domácí výuka je především určena pro nemocné děti a děti s mimořádným nadáním. Co vlastně domácí výuka obnáší? Individuální vzdělávání musí povolit ředitel školy. Děti jsou sice vzdělávány doma rodiči nebo najatým učitelem, ale musí docházet na pravidelné konzultace a přezkušování. Navíc chodí na pravidelné kontroly kmenová škola a také Česká školní inspekce. Jde tu ale o mnohem efektivnější způsob učení, protože se učitel nebo rodič věnuje pouze jednomu dítěti. Jedinou zásadní nevýhodou však zůstává, že pokud dítě učí rodič, je rodina odkázána na příjem pouze jednoho z rodičů a v případě najatého učitele se příjem rodiny snižuje o jeho výplatu.

Problémy spojené s domácím vyučováním

Samotným dětem se ve většině případů domácí výuka líbí více než výuka školní. Nemusejí nikam docházet, mohou si udělat přestávku, kdy chtějí (pokud jim to rodič nebo domácí učitel dovolí), nemusí nosit omluvenky. Jenže někdy bývá i domácí výuka problematická. Dítě si pak nedokáže zvyknout na školské či pracovní prostředí nebo se stává terčem posměchu dětí v okolí. To je třeba dítěti včas vysvětlit, aby na takové situace bylo připraveno.

Co vy na to? Jaký je váš názor, milí rodiče, na domácí výuku? Šli byste do toho? Jestli bude však tato možnost uzákoněna, tak na to si ještě nějakou dobu počkáme.