Problémy s přátelstvím ve školce

Většina rodičů si přeje, aby byly jejich děti kamarádské, společenské. Ale co pak, když je jejich dítě spíše uzavřené a rozhodně nepatří k oblíbeným? Hlavně z toho nedělejte moc velkou vědu (ovšem pokud by se vám snad zdálo, že je dítě až moc uzavřené a samotářské, raději vyhledejte odborníka, je možné, že dítě trpí nějakým problémem, který je nutné vyřešit). Ale pokud je dítě jinak normální a doma s vámi komunikuje, nesnažte se tlačit na pilu a násilím dítěti vnucovat kamarády, jen proto, že vy jste jako malá byla upovídaná a měla kamarádku na každém rohu. Nejlepší totiž je, když bude dítě spokojené.

Na druhou stranu se pokuste dítěti zprostředkovat dostatek příležitostí, během kterých se může spřátelit s dalšími dětmi – choďte na výlety, procházky, na pískoviště, se staršími třeba na hřiště s fotbalovou mičudou, prostě kamkoli, kde se předpokládá, že budou děti. Ale nic nedělejte násilím, dejte dítěti možnost, aby si samo hledalo své přátele.

Všímejte si, jestli se vašemu dítěti líbí více v prostředí, kde je méně dětí, nebo v prostředí, kde je velká skupina a pokračujte v tom, co mu vyhovuje nejlépe. Nenásilně zapojujte dítě do aktivit, kde si hraje s ostatními dětmi, rozhodně nestrkejte dítě za každou cenu mezi dvě hrající si děti a nezdůrazňujte, že přece nebude stát v koutě. Klidně ho nechte, aby seděl opodál a jen je sledoval, ono se to třeba časem poddá.

Naučte dítě také slušnosti a věty, kterými se může zapojit k ostatním – ne aby tam jen tak hned „vtrhnul“. Vždy je lepší, kdy se zeptá: Můžu jít s vámi? Můžu ti pomoct postavit ten hrad? V žádném případě své dítě nečastujte ponižujícími poznámkami o jeho plachosti a stydlivosti – takové nálepky se pak s dítětem mohou nést celý život. Stydí se? No tak ať se stydí,  ono si časem zvykne. Myslete také na to, že pro spoustu dětí znamená hraní s kamarádem také dělení se o své území, o své hračky. A to se mnoha dětem nelíbí. Je to otázka vývojového stupně, pokud je dítě příliš malé, jen těžko po něm můžete chtít, aby toto vědělo a dělalo.

Před hraním s kamarádem nechte své dítě, aby samo vybralo hračku, kterou půjčí i ostatním a podle potřeby jen dohlížejte, aby se o hračky nepraly a nehádaly. Podporujte dítě (4-5 leté), aby samo navrhlo, komu půjčí hračku jako prvnímu a určete časové limity – třeba až přijde ručička na dvanáctku, bude si s autíčkem hrát Honzík, ne ty. Vyhledávejte aktivity, které podporují a obsahují střídání,například klouzačky, houpačky, apod.

V každém případě, hraní a budování přátelství bude probíhat snadněji, pokud dáte dohromady děti různého věku (například váš pětiletý syn a sousedova tříletá holčička). Čtyřleté děti se už zapojují do kolektivu lépe, než tříleté děti, jsou přece jen vyspělejší  a umějí lépe sdílet a soustředit se. Vytváření přátelství může být pro některé děti těžké, ale vy se snažte dítě respektovat takové, jaké je, postarejte se „jen“ o to, aby se mohlo seznámit s dalšími dětmi a zapojovat se do her s nimi.

Hledáte školku pro vaše potomka? Pomůžeme vám, navštivte seznam mateřský školek.