Věk versus otěhotnění

Optimální věk pro mateřství

Podle lékařských studií se považuje za nejbezpečnější porod mezi 20. až 29. rokem rodičky. Přitom průměrný věk matek v tuzemsku stále roste. Jak uvádějí nejnovější údaje statistiků, těžiště plodnosti se v České republice přesouvá do vyšších věkových skupin. Až do roku 1997 se uváděla nejvyšší plodnost u 20letých až 24letých žen. V současné době mají nejvyšší specifickou plodnost ženy ve věku 25 až 29 let. Podle statistiků se dá ovšem, s ohledem na vývoj v mnoha zemích západní Evropy, předpokládat, že se časem hlavní těžiště plodnosti žen přesune k 30. až 34. roku života.

Odkládání těhotenství do vyššího věku výrazně zhoršuje šanci na otěhotnění. Tak například, u 20tileté ženy při frekvenci dvou až tří pohlavních styků týdně existuje 25 % pravděpodobnost, že otěhotní v jednom menstruačním cyklu. U ženy mezi 25 až 35 lety tato pravděpodobnost klesá na 16 %. Přesáhne-li žena 40 let, její šance na otěhotnění se v tomto případě snižuje na pouhých 5 %.

Náctiletým prvorodičkám nehrozí tolik komplikací jako ženám, které se rozhodnou rodit až po třicítce. Nejčastější komplikací, která může tyto mladé maminky potkat, je předčasný porod. Naopak průběh těhotenství u žen či dívek ve věku od 16 do 20 let bývá velice příznivý, neboť jejich organismus není díky věku zatížen nemocemi a z toho důvodu zpravidla daleko lépe snáší průběh těhotenství, než jak je tomu v případě starších rodiček.

Maminkou po třicítce, či dokonce čtyřicítce

Dá se rodičovství naplánovat? Ale ano, prvorodičky po třicítce jsou toho důkazem. Většinou se pro dítě rozhodly ve chvíli, kdy dostudovaly, našly si vhodného partnera, materiálně se zabezpečily a především vycítily, že vyzrály a jsou na dítě psychicky připravené. Své mateřství si navíc ve většině případů dokážou pořádně vychutnat. Jedná-li se o maminky, které mezi 30. a 40. rokem života porodily druhého či třetího potomka, přistupují k mateřství také mnohem zkušeněji.

Spousta žen se rozhodně mít dítě i po čtyřicítce. Ženy po čtyřicítce jsou výjimečně prvorodičkami, většina z nich se v tomto věku zpravidla rozhoduje pro druhé nebo třetí dítě. I když žena po čtyřicítce pravidelně menstruuje, má mnohem menší schopnost otěhotnět. Je známo, že ženskou plodnost ovlivňuje kvalita a množství vajíček – tyto ukazatele však s přibývajícím věkem klesají. Ženská plodnost se navíc nejvýrazněji snižuje během posledních 10 let, které předcházejí menopauze.

Rizika spojená s vyšším věkem rodičky

Chcete-li se stát maminkou až po třicítce, musíte počítat s několika riziky. Výjimkou nejsou potíže s otěhotněním. Řada párů starších 30 let, jež nejsou schopny počít dítě běžnou cestou, často využívají služeb center asistované reprodukce. Když už se ženám po třicítce podaří otěhotnět, hrozí jim vyšší riziko spontánního potratu. Statistiky říkají, že podíl spontánních potratů stoupá z 10 % kolem 30. roku na 34 % po 40. roce života rodičky.

U starších žen rovněž roste pravděpodobnost, že budou rodit císařským řezem, anebo že miminko bude mít nižší porodní váhu. Bohužel se u rodiček starších 30 let výrazně zvyšuje riziko toho, že narozené dítě bude trpět určitou chromozomální odchylkou. Nejznámějším příkladem je narušení chromozomů u Downova syndromu.

V současné době se dá toto riziko snížit pomocí řady screeningových vyšetření. Rodičky starší 35 let podstupují například odběr plodové vody. Jde o diagnostický test, který dokáže Downův syndrom (ale i další chromozomální odchylky) jednoznačně potvrdit, nebo vyvrátit. Plodová voda je odebírána také těm ženám, u nichž hrozí zvýšené riziko vrozených vývojových vad plodu.

V čem tento diagnostický test spočívá? Plodová voda je napíchnuta – vpich se provádí pod ultrazvukovou kontrolou v oblasti podbřišku, odebrána a podrobena řadě testů, při nichž lze zjistit, zda dítě netrpí Downovým syndromem, anebo dalšími chromozomálními abnormalitami jako například sukovitostí, rozštěpem páteře, hemofilií, svalovou dystrofií nebo cystickou fibrózou.