Kdo nosí vánoční dárky?

Vánoční čas klidu, míru, lásky a tajemství patří k nejkrásnějším svátkům celého roku. Není tomu tak od nepaměti, ba ani po celém světě stejně. Vánoční poslové přicházejí, přilétají, šplhají či se zavěšují různými cestami, na osobitých „dopravních prostředcích“, v odlišný čas v jedinečných podobách.
Od 6. prosince do 7. ledna však navštíví všechny hodné lidi.

Slavení Vánoc známe už od 4. století. Jako křesťanské svátky nahradily původní pohanské slavnosti zimního slunovratu. Říká se, že první jesličky měl František z Assisi ve 13. století. O tři století později se už vystavovaly betlémy v kostelích a v 18. století se přestěhovaly do domácností. Do Čech přišla tato tradice z Německa.

V Holansku nacházejí děti dárky v dřeváčcích pod stromečkem. Podobně do bot, ale jen dobře vyčištěných, je ukládá duch Noel v Peru. Ten přichází nepozorován a komínem. Stejnou cestou se do domů dostává i americký Santa Claus. Má noc jako třešinku, přijíždí na saních s rolničkami, které táhne osm sobů. Dárky schovává do punčochy pověšené na klice u dveří, na krbové římse nebo za oknem. Také ruský Děda Mráz používá saně. Cestuje až z daleké Čukotky a doprovází ho krásná Sněhurka v kožíšku ušitém z bílých hranostajů.

V Mexiku nahrazuje vánoční nadílku Pinata – veliký hliněný džbán na vodu ozdobený papírovým límcem a peřím. Připomíná tak trochu přejedeného páva. Děti do něj tlučou dřevěnými hůlkami a z jeho bříška padají dárky a cukroví. I ve Švýcarsku mají tajemného „Monsieura Chalandé“. Tohoto obrovského panáka plného dárků nacházejí děti za dveřmi pokoje.

V Německu se objevují již čtyři týdny před svátky adventní věnce, stejně jako u nás. Už na začátku prosince dostávají děti (podobně jako v posledních letech i u nás) kalendáře s hezkými obrázky s vánoční tematikou a čokoládou pod každým z nich. Každý den otevřou jedna dvířka označená datem, snědí pamlsek a jsou zase o trochu blíže Štědrému večeru. Německý Ježíšek má rezavé vlasy a vousy, nosí plášť s kapucí a k přemisťování používá osedlaný divoký vítr. Dříve prý odnášel neposlušné děti a trestal nevěrné ženy. S přibývajícími léty se však uklidnil a dnes je to dobromyslný muž. Také vítr zkrotl a nosí svého pána opatrně od stromečku ke stromečku.

Norský otec Vánoc se obléká do červených kalhot, kožíšku, vysokých bot a čepičky lemované kožešinou. Má nos červený jako bambulku, neboť nikdy neodmítne skleničku „pro zahřátí“. Dárky schovává do dřeváků a často bývá doprovázen vánoční kozou. Pro tu by měli děti do botiček připravit lahůdku – nevymlácenou ovesnou slámu.
Dánský vánoční posel chystá vtipné překvapení, zabalené do mnoha krabic a papírů, které pranýřuje chyby obdarovaného. Ve Finsku zase roznáší dárky velký Ukko. Nosí dlouhé bílé vousy, vysokou čepičku s rolničkou a červený kabátek. Pomáhají mu pidimužíci v pláštěnkách lemovaných bílou kožešinkou. (Zlobivé děti prý odnášejí do svého ledového království). Švédský Ježíšek bere na sebe občas podobu vánočního kozla, který má rohy ozdobené červenou stuhou.

Ve Francii ukládá na krb nebo ke kamnům dárky dobrý vánoční duch jménem Noel.

Svatý muž v Rumunsku, dříve nazývaný prostě hodný kmotříček, nosí nůši z proutí a klade dárky vedle jesliček nebo pod postel.

V Itálii, zvláště na Sicílii, mívá pak podobu čarodějnice Befany. Není sice krásná, ale má obrovské srdce a pochopení pro lidské slabosti. Pod vánočním stromkem najdou děti téměř vždy i malé jesličky.

Ať už to jsou kouzelní dědečci či ošklivé čarodějnice a ať dárky nacházíme pod stromečky, v dřevácích nebo naditých bříškách, všude na světě skrývají Vánoce především štěstí, lásku a harmonii.