Vliv pohádek na děti

Dětství a pohádka k sobě vždy neodlučitelně patřily. Pohádka se stala synonymem radosti, pohody i štěstí. Možná si v dnešní době ale ani neuvědomujeme, co pohádkový příběh znamená pro duševní vývoj, rozvoj řeči a formování charakteru dětí.

Vývoj dítěte pomocí pohádky

Právě vlivem pohádky dítě začíná chápat rozdíl mezi dobrem a zlem, dovede posoudit, co je špatné a správné, učí se vytrvalosti, trpělivosti, ctižádosti. Všechny tyto vlastnosti, ať záporné nebo kladné, se v pohádkách projevují a typicky dotvářejí povahový charakter dané postavy. To vše pozitivně přispívá k formování a pěstování charakteru dítěte.

Děti se na rozdíl od dospělých dokáží spontánně ztotožnit s postavami, pro jejich charakter, pro jejich statečnost nebo jen pro jejich krásu. Ihned si zamilují prince či princeznu, obdivují hrdinství statečného Honzy, bojí se o Jeníčka a Mařenku, když bloudí lesem, a vzápětí se radují nad potrestáním zlé ježibaby. Obdivují kouzelníky a čaroděje, mají respekt z vodníků a čertů a jiných nadpřirozených bytostí, těší se z vítězství nad zlým drakem nebo jiným netvorem.

Děti se často chtějí těmito postavami sami stát, alespoň chvíli být jako ony. Totožné je to i ve světě dospělých – každý hledá svůj vzor.

V dětech pohádky pěstují kladné i záporné city jako je láska k dobrým lidem, zvířatům, rostlinám, cit pro právo a spravedlnost a nenávist k utlačovatelům, lidem pyšným a zlomyslným. Již malé děti díky pohádkám odsuzují nepatřičné jednání a chování, citlivě a odmítavě prožívají hrubiánství nebo i případnou fyzickou převahu nad slabším a bezbranným (bezpráví a šikanu).

Pohádky učí samostatnosti, statečnosti, pěstují povahové a charakterové rysy. Nenápadně učí děti užívat svých přirozených schopností k odstranění zla, učí je vtipu a humoru. Smysl pro humor je pro člověka velký dar a lidové pohádky jsou k tomu jako stvořené.

Vyprávění pohádek pak rozvíjí fantazii a představivost. Ze stavebnic si skládají meče, šermují a bojují se zlým drakem. Oblékají si maminčiny večerní šaty, protože chtějí být jako Popelka, Šípková Růženka nebo Zlatovláska. Dovedou si příběh dotvářet vlastní představou a improvizací.

Díky pohádkám a příběhům si děti rozšiřují slovní zásobu, zdokonalují výslovnost a procvičují si artikulaci slov. Chtějí totiž mluvit o příběhu, který v nich zanechává plno dojmů. Rozvíjí poznání o reálném životě, o lidech a jejich práci, o přírodě, ale i o světě nadpřirozeném, obzvlášť pokud se bojí čertů.

V pohádkách najdeme krásu a poezii, tím v dítěti vzniká estetické cítění. Najdeme v nich také velmi jasné oddělení dobra od zla, které se životem sice změní, ale smysl pro rozlišení dobra a zla zůstává. Pokud je vaše dítě úzkostnější, nejsou pro něho vhodné pohádky strašidelné. Mají po nich zlé sny a mohou se začít bát tmy i lidí. Malá dávka strašení však děti baví. Strašidelné pohádky navíc patří mezi nejoblíbenější.

Inspirovat se nějakými pohádkami se můžete i na našem webu v sekci Pohádky.

Negativní vliv na děti?

Existují však i názory, že pohádky mají na děti naopak velmi negativní vliv. Dle některých názorů pohádky až hraničí s trestnou činností. Děti pohádkám svým nevyvinutým mozečkem bezmezně věří. Vše na nich obdivují a všechno se snaží napodobit. Jenže problém přichází, například když se děti chtějí připodobnit k dívce na koštěti a zkouší „vylétnout“ oknem.

Mezi nejnebezpečnější pohádky je považována pohádka O perníkové chaloupce, kde Jeníček s Mařenkou hodí na lopatě starou bábu do pece. Nedej bože, aby to nějaké dítě chtělo zkoušet!

Tyto názory jsou však velmi zavádějící. Samozřejmě, že se lze na pohádky dívat i z tohoto úhlu pohledu, ale takto už přemýšlí spíše dospělý jedinec. Pohádky děti potřebují stejně tak jako hry. Zakážeme jim tedy si hrát? Jistěže ne, to by byl holý nesmysl. A když dítěti vysvětlíte, jak se celá věc s pohádkami má, nemůže se vašemu dítěti nic stát.

Společné vyprávění

Nejen samotné pohádky přispívají k rozvoji dítěte, ale hlavně společné vyprávění nebo čtení pohádek. To přispívá nejen k rozvoji slovní zásoby dítěte, jeho komunikačních dovedností i sociální inteligence, ale posiluje i jeho celkovou vyrovnanost. Dodává mu pocit jistoty, emoční stabilitu a upevňuje vztah dítěte k tomu, kdo vypráví nebo čte.

Podle amerického výzkumu je zřejmé, že děti, kterým rodiče čtou nebo vyprávějí pohádky, často lépe popisují své zážitky a mnohem rychleji se orientují.

Čtěte svým dětičkám pohádky! A čím dříve s tím začnete, tím lépe. Není striktně dané, kdy a co máte dětem číst, to je záleží na vás, ale doporučuje se číst před spaním zhruba 20 minut a při výběru pohádky se řiďte přáním dítěte.

Není snad krásné usínat s pohádkou od maminky, tatínka či babičky?