Vznik špatných stravovacích návyků dětí

Nejčastějším tématem diskuze o nesprávné dětské výživě je vyšší tělesná hmotnost dítěte, na druhém místě „zvítězilo“ odmítání jídla. Překvapivě tyto dvě témata spolu celkem úzce souvisí. Neznamená totiž, že pokud dítě bude odmítat určité potraviny, nemůže mít také vyšší hmotnost. Docela často se stává, že dítě odmítá některé potraviny a rodiče v domnění, aby dítě nestrádalo a nebylo podvyživené, mu nabídnou pro doplnění energie a pro - tělo důležitých látek sladkosti.

Kde je zakopaný pes?

Na začátku je v uvozovkách dobrý úmysl rodičů, který se však postupně mění v chybu. Z časového hlediska je tato chyba poměrně dlouhodobá a horko těžko napravitelná. A jaké jsou příčiny, za kterými stojí ony špatně vytvořené stravovací návyky?

• Významnou etapou ve stravování dětí je přestup z tekuté stravy na tužší, z lahvičky na lžičku – to pro dítě také znamená zpestření jídelníčku. Bohužel ne vždycky vše, co dítě dostane servírované na lžičce, mu chutná. Proto by ho rodiče neměli nutit, ale také by mu to dané jídlo neměli odepírat, spíše pomalu a nenásilně nabízet, tak aby si dítě na toto „nové jídlo“ zvyklo.
• Přirozenou součástí dětství je vzdorovitost okolo druhého roku dítěte. V této době často dochází i k odmítaní některých jídel. Jediná rada zní: velká dávka trpělivosti a pevné nervy.
• Už jednou zmíněná věta – Příklady táhnou. Pokud vy, nebo nejbližší příbuzní budete odmítat nějakou potravinu, nebo jíst ve spěchu, ve stoje, nebo nebudete snídat, večeřet apod., věřte, že to vaše dítě zaregistruje a napodobí.
• K tomu, aby vaše dítě začalo jíst to, či ono, v žádném případě nepřispívá zastrašování a vydírání typu: „Co by za to dali děti v Africe?“, „Až sníš tenhle kousek masa, mističku salátu … , můžeš jít ven, dostaneš sladkost …“ apod.
• Pokud dítě něco nedojí, nedokrmujte ho ničím sladkým (pak se může stát, že si dítě vybere pokaždé sladkost, což asi nechcete), nebo mu těsně před jídlem nenabízejte např. piškoty, pak se nemůžete divit, že vaše dítě nemá hlad.
• Nežádoucí komentáře na jídlo, kterých se často chytají mladiství: „Tohle jíst nebudu, to je moc zdravé “, nebo naopak „Tohle jíst nebudu, to má moc cukru, to je moc tučné …“.
• Sledování televize, psaní na počítači, psaní SMS, četba novin, knih, časopisů atd. u jídla.
• Ponechání dítěte samotného u jídla.