Inspirujte se našimi předky

V dnešní moderní době máme kdykoli cokoli. S postupem času od front na banány a pomeranče o Vánocích až po krásně zelenou brokolici, pomelo, jahody, maliny během celého roku. Ale … naše tělo, stejně jako organismus zvířat, stromy, květiny apod., je naprogramováno na změny ročních období. Řídí se jimi, má určité biorytmy během dne a během roku. V dnešní době se toto u nás poněkud stírá. Cokoli, na co máme chuť, seženeme a dopřejeme si. Naši předci tohle nemohli, jejich strava závisela na tom, co bylo, co vypěstovali, co chovali, co ulovili a jaké svátky zrovna v onu dobu slavili.

Měli bychom se od nich poučit a v rýt si do paměti jediné slovíčko – sezónnost. Nejenže potěšíte svoje tělo, ale i ušetříte.

Jídelníček předků od masopustu do Velikonoc:

• vařené obiloviny všech druhů: pšenice, špalda, jáhly, ječmen, oves, žito, kroupy, pohanka
• luštěniny: fazole, čočka, cizrna, hrách, pučálka (naklíčený a osmažený hrách)
• celozrnné domácí pečivo
• jídla z brambor vždy vařených s kmínem
• kysané mléčné výrobky (tvaroh a syrečky)
• domácí uskladněná kořenová zelenina, brambory, cibule, česnek, kvašené zelí
• po Velikonocích podle tradice vejce a obvykle 1x týdně maso
• čerstvé zelené natě (pažitka, petržel, mladé listy pampelišek, sedmikrásky, listy kopřiv)
• jarní zelenina (ředkvičky a saláty)
• naklíčená semena a výhonky
• planá zeleniny (kopřivy, ptačinec žabinec, kozlíček polníček) – upravená i jako polévky, omelety, karbanátky a špenáty