Ačkoliv cucání prstů určitě není to nejhorší, s čím se během vyrůstání u vašeho dítěte setkáte, přesto dokáže řádně potrápit. Tento zlozvyk totiž může vést až k problémům s jejich ústní dutinou, a v krajním případě dokonce způsobit až poškození čelisti či posunutí zubů. A nemluvě o riziku přenosu různých nebezpečných bakterií. I když vás ale tento jejich nešvar asi velmi trápí, nezoufejte! Do věku 2-3 let je to naprosto normální a přirozený jev. Vážným problémem se to stává až kolem 5. - 6. roku dítěte, kdy se vašemu potomkovi začínají prořezávat druhé a trvalé zoubky, a problémy s nimi by tak mohly být již nezvratitelné.
Většina zlozvyků mívá především psychické příčiny. Proto je zapotřebí, abyste se pokusila zjistit, co způsobuje tento nemilý zvyk právě u vašeho dítěte. Nebude to lehké, neboť to může ovlivňovat mnoho různých faktorů i banalit, které vás vůbec nemusí napadnout, ale pokud se vám to podaří odhalit, máte z části vyhráno.
A o co se může jednat? Například o změny v životě dítěte i rodiny. Cucání palců (prstů) dětem přináší uklidnění při napětí, úzkosti, nejistotě, strachu, pocitu osamělosti apod. Vyjadřovat tak mohou i vztek, nudu či zklamání. Příčin může být tedy celá řada, a proto je zapotřebí se pokusit je najít, a odstranit. Tím zmizí i důvod pro to, aby si vaše zlatíčko kompenzovalo tyto „strasti“ ochutnáváním svých palečků, a zaměřilo se na věci jiné.
Jestliže právě bojujete s tímto protivným zlozvykem vaší ratolesti, je třeba ji nějak zaměstnat nebo rozptýlit, aby neměla čas se svým palcům tolik věnovat. Pokud se dítě prostřednictvím cucání prstů uklidňuje, zkuste mu nabídnout jinou alternativu „útěchy“ – zkuste ho houpat či mu zpívat. V případě, že tímto zlozvykem trpí při usínání, kdy už je například v pokoji samo, dělejte mu společnost, přečtěte mu pohádku. Zkusit můžete i zašít mu rukávy u pyžamka, aby se k prstům nedostalo. Další variantou pak mohou být rukavičky či zalepení palečků náplastí…
Kdykoliv si všimnete, že se palec blíží k ústům, přesměrujte dítě k jiné činnosti, dejte mu něco do ruky, například jeho oblíbenou hračku, apod. Vyzkoušet můžete i systém odměn – podle toho, co jej bude motivovat (samozřejmě mu ji nedávejte dříve, než uvidíte snahu a výsledek). Pokud je ale vaše ratolest již větší, zkuste si s ní promluvit o tom, že to není hezké a škodí jí to. Případně můžete zkusit variantu, aby bylo vaše dítě samo cucáním znechucené. Nuťte mu tedy prsty či palečky i ve chvíli, kdy je samo nechce. Tato metoda není jednoduchá, ale musíte vytrvat, jinak bude mít tento způsob opačný účinek.
V případě, že ani jedna z těch „mírnějších“ metod nefunguje, nezbývá, než vyzkoušet trošku „tvrdší“ metody. Použít můžete buď hořkou vodičku (koupíte ji v lékárně), do níž dítěti namočíte palečky, či třeba hořký lak na nehty. A pokud ani to neúčinkuje, přichází na řadu pepř. Pomažte ratolesti prsty troškou medu a posypte je pepřem. Jeho pálivá chuť by měla potomka od cucání prstů rychle odradit
Nezapomeňte ovšem, že klíčem k úspěchu je trpělivost. Nesmíte očekávat, že se to vaše dítě odnaučí ihned, bude to běh na delší trať, a i proto jej nezapomeňte kromě napomínání také chválit. Kromě toho, ani vám by se přece nelíbilo, kdyby vás někdo do něčeho příliš tlačil, a proto i zde platí: „všeho s mírou a rozumem“
Názor na tuto stránku
Líbí se | Nelíbí se |
Reklama
Komentáře k článku