Poruchy průchodnosti nosu u novorozenců, jejich příčiny a léčba

Jaké jsou tedy zvláštnosti tvaru a funkce dýchacího systému novorozenců?

Novorozenci na rozdíl od starších kojenců dýchají přednostně nosem a jen někteří dokáží v případě nutnosti dýchat otevřenými ústy. Hlavním důvodem proto je relativně velký jazyk novorozence, který je ve stálém kontaktu s patrem a uzavírá orofarynx, tj. ústní dutinu od dýchacích cest. Hrtan je uložen ve srovnání se staršími dětmi vysoko a hrtanová příklopka (epiglotis) je blíže k patru. Toto anatomické uspořádání je pro novorozence výhodné, umožňuje mu totiž dýchat a pít současně. Dýchání ústy je však ze stejných důvodů obtížnější.

I když dítě dýchá ústy, měření ukázala, že část proudu vzduchu prochází i v tomto případě zárověň nosem. Proudění vzduchu z vnějšku nosem do hrtanu a průdušnice a průduškami do plicních sklípků představuje pro člověka určitý odpor a dýchací svaly jej musí při každém dechu překonávat, i když si to za normálních podmínek neuvědomujeme. Stačí ale, abychom si stiskli jednu nosní dírku a okamžitě poznáme, jak obtížná a nepříjemná je při dýchání každá překážka.

Pro novorozence je ale situace obtížnější. Odpor samotného nosu představuje u novorozence 40 % (skoro polovinu) z celkového odporu dýchacích cest. Při otoku a překrvení nosní sliznice se odpor výrazně zvyšuje.

Novorozenci mají ve srovnání s většími dětmi a dospělými rychlejší dechovou frekvenci, dýchají mezi 40 - 60 dechy za minutu (dospělí 16 - 20 dechů za minutu) a mají slabší dechové svaly, mezižeberní a bránici.

Při obtížích s dýcháním jsou nuceni někdy dýchat i frekvencí okolo 100 dechů za minutu.

Jejich hrudník je méně pevný a při zvýšeném dechovém úsilí, které nastává právě při zvýšení odporu při dýchání ucpaným nosem neposkytuje dostatečnou oporu a dechový objem může klesat. Pokud je porucha skutečně závažná, brzy se to projeví poklesem napětí kyslíku a vzestupem napětí kysličníku uhličitého v krvi se všemi důsledky tohoto stavu.

Zrychlené a obtížné dýchání energeticky vyčerpává a na jeho zajištění spotřebovává dítě energii, která chybí jinde. Usilovné dýchání je na dítěti nápadné a je to jeden z nejzávažnějších varovných příznaků, které neonatologové řeší ve své každodenní praxi. Jedním z typických příznaků je tzv. alární souhyb, rozšiřování nosního chřípí při každém nádechu.

Ještě závažnější je situace u předčasně narozených dětí. Obtíže při dýchání jsou z důvodů nezralosti při přechodu z nitroděložního prostředí na samostatné dýchání zvláště časté a závažné.

Jaké jsou nejčastější příčiny obstrukce nosní dutiny u novorozenců a malých kojenců?

• Otok nosní sliznice působí některé léky podávané matce v průběhu porodu, např. plegomazin.
• Někteří novorozenci mají oteklou nosní sliznici z důvodů opakovaného odsávání zkalené plodové vody po porodu.
• V prvních dnech novorozenci často blinkají, kyselost jejich žaludečních šťáv není taková jako u starších dětí a dospělých, ale otok nosní sliznice způsobit může.
• Jinou, vzácnou přičinou může být virová infekce, pro niž je nosní sliznice vstupní branou. Vlivem cytotoxického efektu infekčního agens je sliznice překrvená, oteklá a pokryta hlenohnisavým sekretem. V prvních hodinách nebo dnech pozorujeme občas obtížné dýchání nosem, aniž jsme schopni rychle stanovit přičinu.

Jak se léčí porucha průchodnosti bez ohledu na příčinu?

V takových případech používáme léčbu obecnou, symptomatickou, tj. léčbu příznaků. Nejlepší zkušenosti máme několik let s používáním nosních kapek Nasivin v novorozeneckém ředění, tj. 0,01 % oxymetazolinu. Některé kapky v nose pálí a novorozenci reagují grimasami a křikem. Po aplikaci Nasivinu jsme tyto příznaky nepozorovali.

Jak se Nasivin podává?

• Novorozenec je vyšetřen lékařem a ten ordinuje počet kapek a frekvenci podávání. Často postačí několik kapek a obtíže se zmírní nebo ustoupí.
• Sestra Nasivin kápne přímo na okraj nosní dutiny a přitiskne na několik sekund nosní křídla k sobě, aby se kapka rozlila po nosní sliznici, nestekla dítěti do krku a dítě lék nepolykalo. Osvědčilo se i namočení nosní štětičky do roztoku léku a šetrné vytření obou nosních dírek.
• Před podáním léku je třeba nos vyčistit, eventuelně odsát, aby byl kontakt léku se sliznicí nosní dutiny co nejtěsnější.
  Novorozence přikládáme k prsu od prvních hodin po narození. Pro správný začátek celého děje kojení je to důležité. Dítě s poruchou průchodnosti nosu se přisává špatně, pouští se prsu. Obtíže mu činí současné sání a dýchání při poruše průchodnosti nosu.
  Tento stav se může opakovaně objevit i v prvních měsících života, kdy je dítě na kojení závislé a s infekcemi, zejména virovými se setkává častěji. Dýchání nosem je pro dítě do půl roku stále preferováno. Relativní růst dýchacích cest k růstu těla se ale podstatně nemění.